Úvod » Hi-Fi Stereo » Zesilovače » Zesilovače stereo » YAMAHA WXA-50 MusicCast
Popis & Specifikace
MusicCast aktivní zesilovač 2x90W, Pure Direct, USB (MP3, WMA, MPEG4 AAC, WAV, FLAC, AIFF, ALAC, DSD), Wi-Fi, DLNA, Bluetooth. Audio IN/OUT, OPT IN, Subwoofer OUT.
- Barva: černá
- Stereofonní 2.1-kanálový zvuk
- --- 90 W na kanál (6 ohmů, 1 kHz, 0,9% THD, 1-ch řízený)
- --- 70 W na kanál (6 ohmů, 20 Hz-20 kHz, 0,06% THD, 2-ch poháněné)
- Kompatibilní se všemi typy hudebních zdrojů a streamovacích služeb
- MusicCast aplikace pro snadné ovládání. Aplikace vám umožní ovládat další komponenty MusicCast
- Přehrávání stiskem jednoho tlačítka - stisknutím libovolného tlačítka zapnete přístroj a zahájí se přehrávání dříve zvoleného zdroje
- Retro moderní design a vynikající kvalita provedení
- 48-bitový digitální regulace hlasitosti
- Podporuje DSD 5.6 MHz a FLAC / WAV / AIFF 192 kHz / 24-bit pro vysoké reprodukci ve vysokém rozlišení
- pouze 214 mm široké kompaktní tělo může být použit horizontálně nebo vertikálně
- Snadná instalace - vhodná velikost pro 1U o šířce 214 mm a výšce 42 mm
- Nízká pohotovostní spotřeba energie: 1,8 W
Yamaha WXA-50: skvěle vybavený integrovaný Hi-Fi zesilovač. Moderní výbava, kompaktní rozměry dobrý zvuk, to vše za rozumnou cenu nabídne integrovaný zesilovač Yamaha. A nechybí ani MusicCast.
Porovnejte, co jste za šestnáct (nebo tehdy díky inflaci jedenáct) tisícovek mohli dostat v roce 2000 a dnes, tedy o 17 let později. Dobrým příkladem, minimálně pro audio oblast, je nový šikovný zesilovač WXA-50 od Yamahy s velikou výbavou a maličkými rozměry. Rozdíl téměř dvou dekád je fascinující...
Vzhled a konstrukce
Yamaha WXA-50 je lifestylově koncipovaný přístroj, díky poměrně pravidelnému půdorysu o hranách 21,4 cm (š) x 25,1 cm (h) a výšce pouhých 4,2 cm můžete tento zesilovač "pohodit" doslova kdekoliv, aniž by vizuálně překážel. Hliníkové tělo o hmotnosti těsně pod 2 kg má navíc zaoblené rohy a vypadá pěkně. Čelu malého stroje dominuje regulátor hlasitosti, jsou tu ale i základní ovládací tlačítka - to spínací, to pro přehození vstupu a to pro pozastavení reprodukce, pokud byste to nezvládli ovladačem nebo ještě lépe dedikovanou aplikací.
Tři diody na čelním panelu indikují jak celkový provozní stav, tak stav připojení k síti, tak připojení bluetooth. Žádný jiný displej nebo informace tu není. V praxi to může limitovat asi hlavně u nastavení hlasitosti. Ale nic, co by opět nevyřešilo ovládání pomocí aplikace...
Zadní strana je pak přeplněná konektory. Napájení zajišťuje malá zásuvka, jinak by se sem všechno prostě nevešlo. Jediné, co má dost prostoru, jsou standardní dva páry poměrně pěkných reproterminálů.
Jinak je tu trošičku těsno - úplně do kraje je posunutá třeba i zásuvka antény pro Wi-Fi a bluetooth, nebo na druhém konci šasi přítomný optický digitální vstup. Ve shluku konektorů uprostřed je pak ethernetová zásuvka, USB port pro připojení datových pamětí a jeden pár analogových vstupních cinchů. Druhý přítomný pár pak slouží jako linkový výstup, je tu ještě sdružený výstup pro subwoofer. Je tu i řada "provozních" konektorů - 3,5 mm jack tu je 3x, jednou pro připojení externího čidla dálkového ovládání (to když WXA-50 opravdu někam schováte), je tu pak vstup a výstup 12V spouště. Je otázka, zda tolik konektorů u takto koncipovaného zesilovače má skutečně smysl, nebo je to úcta k firemní tradici. Poslední je dvoupolohový přepínač, který můžete deaktivovat bezdrátovou konektivitu.
WXA-50 nabízí podporu systému MusicCast pro multiroom zapojení a streamování Spotify, nabízí i AirPlay a po síti zvládne streamovat vše od MP3 přes FLAC, ALAC a WAV až po DSD, což je parádní. To, že DSD není nativní tu není nijak podstatné.
Digitální zesilovač nabízí výkon solidních 70 Wattů na kanál do 6 ohm s až 90 Wattovou špičkou. Celkové harmonické zkreslení nepřekračuje 0,02%, odstup signálu a šumu je solidních 110 dB (98 dB pro analogový vstup).
Jak to hraje
Malou krabičku WXA-50 jsme poslouchali jak v Xavianu s jejich novým modelem Bon Bonus, tak v domácích sestavách s Xavian Perla, Xavian Premio nebo třeba i Harbeth Monitor 30 a Fischer&Fischer SN-70. Na propojení jsme používali kabely TelluriumQ Silver a Black. Měli jsme také možnost "předprodukčního" otestování několika potenciálních sestav, které dovozce plánuje - krom té s Bon Bonus také s Yamaha NS-B330 (7 490,-), s NS-333 (5 490,-) a sloupky NS-F330 (13 990,-). Nejlepší pak byla rozhodně kombinace s lepšími z dvou regálovek - s NS-B330. Případně, pokud máte dost prostoru a máte rádi bas, tak s NS-F330.
Basovou smršť ve "Wheel of Fortune" Hanse Zimmera ("Piráti z Karibiku - Truhla mrtvého muže" | 2006 | Walt Disney) zvládl maličký WXA-50 rozumně - na poměry zaplatitelných a "téměř-all-in-one" řešení dokonce dobře. Je tu cítit, že koncové stupně jsou rychlé a snaží se, mají celkem i sílu, byť bas je trošku tvrdý. Na druhou stranu, lehounce na efekt laděný bas umí celkem zahřmít, což bude za dané peníze fajn u rocku, popu a podobně - u basové sekce orchestru by mohla být ale přirozenost a kontrola trochu větší, třeba jako má firemní A-S701, byť je to za cenu menší výbušnosti. Ale opět - tak malý stroj za dobré peníze odvádí dobrou práci.
Pevná, až lehce tvrdá ruka zesilovače vytáhla kupředu vokál Toma Jonese v "Did Trouble Me" ("Praise & Blame" | 2010 | Island Records), zařízla mu hrany a i když jeho specifická bohatost a měkkost byla trochu studenější a techničtější, byl za dané peníze vysloveně výborně čitelný a pevný, jasný. Na každou slabiku jako kdyby zpěvák kladl velký důraz a celek byl naléhavý a výrazný. Díky přímému podání bylo ale rozlišení na danou třídu velmi dobré.
Zajímavé je, že výšky jdou maličko proti onomu celkově znělému, přímému a rychlému zvuku, možná snad aby se eliminovalo riziko případné přílišné říznosti. Nicméně ať je to jak chce, tak činely v "Crying" Jamese Blood Ulmera ("Live at the Bayerischer Hof" | 1994 | In+Out Records) byly vlastně "tak akorát", objemově trochu decentnější, právě tak akorát znělé, jemné a díky rychlosti zvuku ale férově separované.
Dynamika velkých bubnů v "Earth Drums" od He Xun-Tian ("Paramita" | 2002 | Wind Music) byla sice trošku utažená, na druhou stranu naléhavost a výbušnost pěkně kontrolovaného přednesu vám i přes jistou měkkost při největších úderech dá pocítit slušnou porci jejich energie. Pokud ale vezmeme opět v potaz to, jak maličká krabička WXA-50 je, pak je výsledek velmi dobrý.
Rozlišení "My Right Eye" od Laurie Anderson ("Homeland" | 2010 | Nonesuch) nebylo vůbec špatné - hodně detailů vynikne díky lehce tvrdšímu přednesu a i když to není typicky analytický přednes a nejjemnější nuance tu nejsou, energie, s níž zesilovač pracuje, vytahuje vše do popředí a díky celkové naléhavosti tak je vše na danou třídu v pohodě přehledné.
V "Coal" Michaela Penna ("Free-for-All" | 1992 | BMG Music) pak nebyl problém s přehledností prostoru scény - není to dokonalý hologram, ale scéna byla rozumně velká, měla i nádech hloubky a nástroje čitelně rozložené. Co chtít za dané peníze víc, že?
Pevný, jadrný přednes sluší hlavně elektrifikovaným žánrům, kterým dá ten správný energický "kopanec". Elektronika "Deeply Disturbed" v podání Infected Mushroom ("Converting Vegetarians" | 2003 | YoYo Records) tak měla šmrnc a drajv a opět - v této kategorii prostě zvuk šlape.
Verdikt
Kompaktní Yamaha WXA-50 je skvělá, pokud hledáte: a) kompaktní rozměry, b) moderní konektivitu, c) rozumnou cenu a d) zvuk, který ideálně podtrhne zejména elektrifikované žánry svou svižností a přímostí. Navíc se WXA-50 dobře ovládá zejména díky zvládnutému konceptu MusicCast a k němu přináležející aplikaci.
Co říct víc - Yamaha WXA-50 je moderně vypadající, moderně pojatý a zejména pro moderní hudbu dobře fungující stroj, který má svůj trochu techničtější charakter, ale jeho celková energie rozhodně umí být zábavná.
Klady
- + pěkná forma
- + konektivita
- + dobrá aplikace a možnosti MusicCast
- + energický a naléhavý zvuk
Zápory
- - zejména na akustických žánrech je cítit trochu techničnosti
Autor testu: Daniel Březina, avmania.cz