EPOS ES-14N Stand ořech

High-End 2-pásmová regálová reprosoustava se stojanem

• TiP : objednávku můžete hradit i na spláty s 0% úrokem, formou odložené platby nebo platbou na 1/3 - (více info zde)

Restart značky Epos si jen těžko představit bez nejznámějšího modelu ES-14. Tato reprosoustava povstává v robustní ozvučnici v klasických proporcích a s možností umístění na masivním podlahovém stojanu. Reprosoustava je osazena 7“ středobasovým měničem, který perfektně zapadá do konstrukce ozvučnice. Membrána byla od začátku zamýšlena jako polypropylenová – pro její neomezené konstrukční možnosti, variace v tloušťce a flexibilitě. Navíc zprostředkovává neuvěřitelné množství basů a dynamiky. Výškový měnič má průměr 28mm s hliníkovou mebránou a dodatečným keramickým povrchem a je schopen reprodukce až do 30kHz. V běžném slyšitelném spektru se vyznačuje výbornými parametry. Epos ES14N je nabízen ve trojím barevném provedení – černá, bílá a walnut. Podlahový stojan je pouze černý.

Basová jednotka:
High Power 7“, průměr kmitací cívky 35 mm, hybridní feritový a neodymový magnet, vstřikovaný kužel s proměnnou tloušťkou a slídovou výplní. Gumový okraj s nízkou hysterezí.

HF jednotka:
28mm výškový reproduktor s hliníkovou/keramickou kupolí a bez Ferrofluidu

Skříň:
Reflexně zatížené, tlumené sendvičové panely, jednorozměrné výztuhy, port s nízkou hlučností, přední panel Duo

Terminál:
Německá nízkokovová 4 mm banánková koncovka

Impedance:
Reproduktor by měl být snadnou zátěží pro zesilovače – proto je průměrná impedance vyšší než u běžného 4ohmového reproduktoru. Dostal jsem i kompenzaci ve středním pásmu, aby to bylo jednodušší pro lampové zesilovače.

Zkreslení:
Moderní reproduktory by měly být schopny poskytovat nízké zkreslení i při vyšších úrovních. Pod měřeními @87dB a při 96@

Samotná skříň využívá víceméně stejný objem jako původní ES-14. To není velké překvapení, protože objem skříně je výsledkem konfigurace měniče a definované šířky pásma reproduktoru. Tvar skříně je však jiný. Přední ozvučnice je nakloněna dozadu, aby bylo možné časově sladit basový a výškový reproduktor a navíc může pomoci s režimem stojatých vln mezi přední a zadní částí. Vzhledem k tomu, že konstrukce je reflexní systém, port je samozřejmě potřeba. Nachází se na zadní straně skříně a celý tvar portu byl zvolen tak, aby minimalizoval hluk proudění vzduchu. Aby se kompenzovala rezonance otevřené trubice portu, byly uprostřed portu přidány některé otvory. Aby nedošlo ke ztrátě spodního konce, jsou tyto otvory pokryty měkkým materiálem, vyladěným tak, aby pouze zabil nežádoucí rezonance portu.

Skříň využívá dvouvrstvou MDF konstrukci, slepenou poslední generací tlumícího lepidla. Tato nejnovější generace je konzistentnější ve srovnání se staršími řešeními a umožňuje snadnější výrobu. Pro ovládání vibračních režimů panelu a snížení nežádoucího vyzařování celé skříně bylo použito dodatečné vyztužení. Uvnitř je potřeba jen trochu tlumícího materiálu.

Přední deska je doplňkový díl, který se nalepí a přišroubuje k hlavní skříni. Má kolem 45° zkosení pro ovládání difrakčního efektu v oblasti 2000-3000Hz. První prototypy používaly čtvercové skříně a nebylo možné získat dobrou frekvenční charakteristiku na ose a mimo osu. Zaoblení rohů opravdu nepomohlo, pouze zkosení způsobilo mnohem menší difrakční chybu a pomohlo vyvážit horní střední pásmo. Staromódní způsob, ale užitečné řešení. Reproduktor je dodáván s přední mřížkou, ale nedoporučuje se jej používat při poslechu hudby. Je to spíše ochrana, když nepoužíváte reproduktory. Samotný výškový reproduktor je tak jako tak chráněn a PP kužel není snadné poškodit.

Uspořádání boxu je ploché uspořádání 4. řádu s frekvencí ladění 38Hz. Shoduje se se ziskem na spodním konci mnoha poslechových místností a umožňuje rychlý a přesný spodní konec při použití ve správné poloze v místnosti. Vázací sloupky jsou 4mm banánkové objímky, namontované na kovové desce. Tyto banánkové zdířky používají uvnitř velmi málo kovu, aby byl zaručen ten nejlepší zvuk – to je jeden z pěkných nápadů originálního designu a lepší než použití velmi drahých „High-End“ vázacích sloupků s lehkým kovem, ale vysokou cenou. Tyto samostatné kabelové zásuvky přivádějí signál zesilovače do výhybky, která je umístěna na zadním panelu reproduktoru.

Původní crossover potřeboval velmi málo součástek a byl extrémně jednoduchý, nový ES-14N navazuje na zkušenost posledních 20 let, že elektrické části se ovládají snadněji než mechanické filtrování v budicích jednotkách. V dřívějších dobách, před Klippelem, byla vícevrstvá cívka původního wooferu navržena tak, že se odvalovala z wooferu s hmotností a vysokou indukčností vinutí. V novém basovém reproduktoru je cívka pouze 2-vrstvá as kompenzačními kroužky je impedance přes výchylku velmi konstantní, což zabraňuje modulaci výhybky. Cívka je provedena jako vzduchová a nepřidává žádné zkreslení jádra. Nekompenzovaný magnet by skutečně reagoval s crossoverem a to znamená, že stará myšlenka dávala smysl. Avšak způsob, jak srazit basový reproduktor s vysokou indukčností, přidal další řadu problémů – ale o tom jsme se dozvěděli až za posledních 20 let. Mezi wooferem a zesilovačem ve věži je malý odpor, aby byla konstrukce méně citlivá na různé tlumicí faktory. Místo toho větší magnet řídí zarovnání. Výškový reproduktor nepoužívá žádnou Ferrofluid v mezeře k potlačení rezonanční frekvence výškového reproduktoru. Ferrofluid zní jako dobrý nápad, ale je to druh oleje, který mění chování při přehrávání hudby. Jedná se o velmi nelineární proces a upravuje zvuk v závislosti na úrovni a hudebním stylu. Výškové reproduktory bez Ferrofluidu jsou otevřenější a přirozenější a vykazují méně dynamickou kompresi ve srovnání se standardními výškovými reproduktory s Ferrofluidem. Druhá strana mince: potřebuje trochu více crossoveru, aby byla bezpečná, ale celková kombinace je mnohem lineárnější. I když je vrchol kovové kopule posunutý na přibližně 30 kHz, byl přidán nový druh filtru, který jej oddělí bez změny úrovně pod 20 kHz. Důvodem je, že moderní digitální převodníky přesouvají hodně šumu do vyšších frekvencí.

36mm kmitací cívka jednotky byla relativně přímou volbou. Používá 18mm dlouhé 2-vrstvé vinutí měděného drátu na nekovovém TIL formovači (TIL je směs Glasfiber/Epoxy). Tvar magnetu byl optimalizován pomocí simulace tak, aby měl nejlepší lineární BL chování a velmi nízkou variaci indukčnosti v průběhu pohybu cívky. To vám dává nejnižší úroveň lineárního zkreslení a intermodulačního zkreslení a je zřetelně odlišné od magnetického systému používaného za starých časů. variace. Hlavní magnet je feritového typu, magnet pro kompenzaci toku snižuje rozptylové pole magnetu a nastavuje správnou BL pro velikost skříně. Neodymový disk na pólovém nástavci učinil BL lineárnější a kovová fázová zástrčka pomáhá přenášet teplo z cívky. Všechny díly jsou namontovány do velmi pevného skleněného plastového koše vyrobeného od základu. Materiál byl zvolen pro kombinaci tuhosti a dobrého tlumení.

7“ měnič určený pro použití v portovaném reproduktoru plus kompenzace pro vyšší odpor vzduchové cívky. Volba Polypropylenu jako materiálu kužele byla nastavena od začátku. Polypropylen je pěkný materiál – velmi konzistentní, může být vyroben s různými výplňovými materiály, jako je MICA, a dokonce může být vstřikován pro vtipné tvary nebo variace tloušťky. V kombinaci s gumovým rámem s nízkým tlumením poskytuje spoustu dynamiky s velmi nízkým zabarvením.

28mm VC pro lepší výkon na spodním konci rozsahu výškového reproduktoru. Samotná kupole je vyrobena z hliníkové slitiny s dodatečným keramickým povlakem pro zvýšení tuhosti. Spolu s látkovým rámem a tvarovaným ovládacím kroužkem Mode je vrchol rezonance výškového reproduktoru kolem 30 kHz, což jej posouvá mimo 20 kHz limit lidského sluchu. Magnetický systém využívá feritové magnety a vylepšenou kombinaci dutin pro minimalizaci zkreslení. Ferit je lepší materiál pro výškový reproduktor, pokud není potřeba malá velikost. Nabízí mnohem více „vzduchu“ za kopulí a surround a zabraňuje kompresi a harmonickému zkreslení kvůli příliš malým dutinám. Měděná krytka v magnetu snižuje zkreslení a zvyšuje úroveň při velmi vysokých frekvencích. Výškový reproduktor ze zvukových důvodů nepoužíval žádný vlnovod. Pro ochranu kopule byla přidána oválná asymetrická namontovaná perforovaná kovová mřížka. Tato část není odnímatelná a byla použita při mluvení reproduktoru. Masivní kovová deska výškového reproduktoru se pouze dotýká skříně na 4 bodech kolem šroubů (nápad převzat od Roye George z NAIM s jeho požehnáním), aby se snížil přenos energie mezi výškovým reproduktorem a ozvučnicí skříně. Výškový reproduktor má vlastní dutinu ve skříni.

Stojan
Aby reproduktor mohl sedět, je k dispozici vyhrazený stojan. Střední část je vyrobena jako masivní dřevěná lišta, kombinující 4 vrstvy dřeva, slepené stejným tlumícím lepidlem, jaké se používá uvnitř ES14N. Horní deska je dvouvrstvá ocelová deska s bitumenovou vrstvou mezi a spodní deska je tlustá ocelová deska pro držení nastavitelných hrotů. Reproduktor lze dodat bez stojanu, takže lze použít i jiné stojany vysoké 55 cm.

Šířka (mm) : 250
Výška (mm) : 491
Hloubka (mm) : 385
Konstrukce : 2-pásmová regálová reprosoustava
Osazení : 177cm středobas, hybridní ferit/Neodymiumový magnet, 28mm výškový měnič, hliník/
Impedance : > 6 Ohm
Frekvenční rozsah : 40 - 23kHZ (-6dB), 33 - 25kHz (-10dB)
Citlivost : 87dB@ce 2.823V/1m
Dělící frekvence : 2700 Hz
Minimální impedance reproduktoru : min. 4.3 Ohm@160Hz

Značka EPOS je na trhu s reprosoustavami již nějakých 40 let, založil ji Robin Marshall v roce 1983. Další historie je nicméně relativně turbulentní – už roku 1987 spadl EPOS pod křídla Mordaunt-Short (spolu s Creek) a když Michael Creek svou značku koupil roku 1994 zpět, trvalo jen 5 dalších let, než převzal právě i EPOS. Od té doby však EPOS tak trochu spal, což se změnilo Léta Páně 2020, kdy na scénu vstoupil špičkový „nájemný konstruktér“ Karl-Heinz Fink a rozhodl se proměnit EPOS v dostupnější alternativu ke svým eponymním konstrukcím.

Tak vznikl první model – masivní stojanová reprosoustava ES14N, používající enormní know-how a osvědčené technologické postupy pana Finka, ovšem cílící do zcela jiných vod, než FinkTeam KIM a FinkTeam Borg.

I když je fakt, že pozorné oko může odhalit jisté společné designové rysy – zejména s modelem KIM. Přesto si ES14N zachovává dostatečnou osobitost ve vzhledu a koneckonců i v materiálových a technologických řešeních.

V nejzákladnější ideji připomínají ES14N Finkův model KIM vlastně dost – tím, že čelní deska je zakloněná, nebo tím, že jde o přisazenou konstrukci k základní ozvučnici. Skříň je pak ale specifická tím, že prakticky nemá paralelní plochy, čímž se minimalizuje vznik vnitřního nežádoucího stojatého vlnění. Ona vlastně i čelní plocha je lomená, navíc má zkosené hrany pro zmenšení difrakcí.

Kabinet sám je stvořen z poměrně tlustých MDF profilů, navíc zdvojených a proložených lepící tlumící hmotou, aby nežádoucí rezonance měly kde se proměnit v neškodné teplo. Uvnitř pracovní komory se nachází několik zpevňujících příček a trámků v předozadní pravolevé orientaci, reprosoustavy tak jsou skutečně vzorně pevné. Vnitřní prostor je také překvapivě málo tlumený.

Na zadní straně toho mnoho nenajdete – vystupuje zde plastový bassreflex (který má mimochodem zajímavě tvarované oba konce a uprostřed trubky jsou otvory, snižující turbulence proudícího vzduchu) a jsou tu jen dva otvory pro zastrčení banánků. Fink říká, že jde o záměr, neb takové „obyčejné“ konektory s malým množstvím kovu fungují pro přenos energie nejlépe. Frekvenční výhybka je namontovaná hned za nimi na zadní straně skříně.

Vpředu na vás kouká ovál „oka“ – krycí mřížka nezvyklého tvaru, pod níž se nachází vysokotónový reproduktor. O kousek níž je středobas s výraznou vlnkou závěsu a netypickým kovovým fázovým nástavcem ve středu, byť jinak klasickou kónickou membránou.

2,8 cm široká kopulka výškáče je tvořena směsí keramiky a hliníku, magnetický systém pracuje bez ferrofluidu. Membránu drží látkový závěs. V pohonném ústrojí slouží feritový magnet s měděným zkratovacím kroužkem. Neodym není použit záměrně, protože takto vzniká větší pracovní komora za membránou a dochází k výrazně menší kompresi. Měnič sám pak má uvnitř skříně vyhrazený uzavřený prostor.

Středy a basy zpracovává sedmipalcová polypropylenová membrána s proměnlivou tloušťkou na gumovém závěsu s nízkou hysterezí. 3,5 cm cívku s dvojitým vinutím na formeru z epoxidu a skleněných vláken a hloubkou 1,8 cm rozhýbává netypický magnetický systém, kombinující ferity a neodym. Koš je kvůli dobrým tlumícím vlastnostem takového materiálu vyroben z plastu zpevněného skleněnými vlákny.

Jednou z idejí, které Karla-Heinze Finka zaujaly na značce EPOS, byly mimořádně jednoduché frekvenční výhybky původních modelů, které si firma mohla dovolit díky pečlivému výběru měničů. Fink, ačkoliv nespecifikuje přesně jak se k výhybce postavil, prý zachoval snahu o co nejjednodušší filtrování. Systém má přechodovou frekvenci naladěnou na 2 700 Hz.

Udávaná frekvenční odezva činí 40 – 23 000 Hz (-6 dB), poskytneme-li reprosoustavám toleranci -10 dB, dostaneme se až na 33, respektive 25 000 Hz. Fink udává průměrnou impedanci nad 6 ohm, minimum leží na 160 Hz, kde činí stále nijak kritických 4,3 ohm. Citlivost dosahuje spíše průměrných 87 dB / 2,83 V / m.

Stojí za to zmínit fyzické proporce kabinetů – výška je 49,1 cm, šířka 25 cm a hloubka 38,5 cm. Váží poctivých 16 kg. K dispozici je k nim na míru navržený stojan – jeho nohu tvoří masivní dřevěný blok, složený ze čtyř vrstev dřeva, lepených výše zmíněným antirezonančním lepidlem. Podstavu pod reprosoustavu utváří dva kovové pláty, proložené bitumenem.

EPOS ES14N jsme posluchali v pražském studiu HIFI CZ, kde jako zdroje signálu byly Bluesound NODE a Magnat MCD 850, zesilovaly pak MBL C51 nebo Canor AI 2.10 (což je mimochodem skutečně velmi harmonická dvojice). K porovnání jsme měli celou plejádu modelů od Magnat a Q Acoustics. Propojeno bylo mixem kabelů od Wireworld a Oehlbach.

Ačkoliv od Karl-Heinz Finka čekáte vysoký standard, jak si stotisícové EPOS poradily s basovou linkou kotrabasu (hrajícího mezi 41 a 247 Hz) v „Little Fly“ od Esperanzy Spalding („Chamber Music Society“ | 2010 | Heads Up | 31810-02), to je vzhledem k ceně odzbrojující. Takový nadhled čekáte od reprosoustav, které stojí 150, 200 tisíc a je tu fakticky velkorysá část schopností třikrát tak drahých FinkTeam KIM. Objem a hloubka jsou neošizené, EPOS tu využívají svou nemalou ozvučnici, v běžně velkých prostorách bude basu víc než dost. A že je to už bas skutečný – hloubka, barvy, sytost i váha citelně překračují standardy stotisícových sfér. Výjimečně klidně a samozřejmě (nejen v kontextu třídy) vyniká každý tón svým ohraničením a pocitem, že je precizně, ale přitom ne suše technicky ovládnutý. Naopak, zvuk je až máslově měkce poddajný, krásně pružný a přirozeně vřelý (i když bylo fantasticky snadno cítit, zda jsme hráli s neutrálním MBL nebo teplejším Canorem).

S leckdy tak hraničně říznou, ale objektivně realisticky nahranou „All The Children“ od Barbry Streisand (a tak trochu i Barryho Gibba) z desky „Guilty Pleasures“ (2005 | Columbia | 8287672662 2) si ES14N poradily s výjimečnou nonšalancí a jistotou ostřílených profesionálů. Míra čistoty, nekonfliktní hladkosti, přesnosti a přitom vřelého dotyku přirozené lidskosti je až neuvěřitelná. I tady byl mimořádně dobře zřetelný rozdíl mezi charakterem MBL a Canor, takže si můžete ladit svůj zvukový styl podle libosti a EPOS budou s radostí reagovat. Základem reprodukce je ale klid a nadhled, veliká jistota, citelná v každém tónu, v každé hlásce. Oddělení a artikulace hlasů i nástrojů, celková ukázněnost, to vše se nese v duchu pravého high-endu. Detaily EPOS servírují bez okaté snahy, prostě tam jsou a to až čítankově zřetelné a jasné.

Zdálo se, že i v nejvyšším spektru jsou ES14N schopné poskytnout vhled od nahrávky, zdaleka překračující očekávání a standardy. Cinkot bicích Micka Fleetwooda v „Albatross“ od Fleetwood Mac („The Pious Bird of Good Omen“ | 2004 | nahráno 1969 | BHOR | 0184719000367) se zdál být rozkreslen až téměř do posledního kovového záchvěvu, byl to hladký a elegantní zvuk, naprosto neagresivní a učesaný zkušenou vývojářskou rukou do vynikajícího mixu informativnosti a příjemnosti. Přitom znělost kovu není potlačená, činely cinkají a zvoní jak je adekvátní té které velikosti. Co se musí pochválit, to je vynikající integrace, nemáte šanci rozpoznat práci toho kterého měniče.

Že jsou ES14N excelentně vyladěné, to ukázala nahrávka Vivaldiho „Koncertu č. 2 v C dur, RV 188-1“ od I Solisti Italiani („12 Concerti op. 7“ | 1993 | Denon | CO-75498). Nástroje komorního smyčcového orchestru dýchají už při nízkých hlasitostech, rozehrávání EPOSů působí velmi snadným dojmem, kopírují neochvějně a přitom tak nesmírně klidně dynamiku nahrávky a dají vám s noblesou ochutnat pocit skutečné živosti. Za žádných podmínek – tiše, běžně ani hlasitě – nemáte pocit, že by ES14N někde „nebyly doma“, hrají v pohodě a klidu. Je fantastické, jak cítíte u strun jejich hrubou strukturu, je tu textura i energie, ale nic nepůsobí zdůrazněné – prostě to je jak má být. Suverenita je to na stotisícovou třídu neuvěřitelná.

Totéž by se asi dalo říct i o rozlišení ve složité „Medley“ Davida Sanborna („Another Hand“ | 1991 | Elektra | 7559-61088-2). Zvuk přitom není nijak extra tuhý ani nedává nějak výrazně najevo, kolik informací umí zprostředkovat – když si poprvé sednete, tak máte pocit, že je vše ok, že je to dobré, ale nijak nápadně to nepůsobí. Až když se soustředíte, tak objevíte, jak skvěle organicky, s jak velkým nadhledem a jistotou vám EPOS zprostředkují vaši hudbu – linky jednotlivých nástrojů jsou jednoduše oddělené, jejich tóny mají své místo a hranice, nepřekrývají se a mají dlouhé doznívání. Přitom tu není sebemenší dotek techničnosti. ES14N jsou také neutrální a přesné v tom nejpodstatnějším slova smyslu – jsou tak transparentní, že výměna čehokoliv v systému se projeví ve změněném zvuku, i když ten si zachovává všechny ty důležité základní charakteristiky. Jakkoliv jdou EPOS k meritu nahrávky, nejsou nekompromisní a ani ty horší nezní otravně – prostě jen hůř. ES14N mají skvěle naladěnou kombinaci konkrétnosti, věrnosti, muzikálnosti a detailnosti, tedy zdánlivě částečně protichůdných vlastností, které ovšem zjevně mohou dobře koexistovat.

Dolphyho avantgardní perlička „Gazzelloni“ z alba „Out to Lunch!“ (1999 | nahráno 1964 | Blue Note | 7243 4 98793 2 4) poukázala na jistou míru směrovosti. Není však nijak nesnesitelná a správné umístění ES14N nebylo žádným trnem v patě. Ale zohlednit správnou pozici v kontextu vlastní akustiky byste pro optimální výsledky určitě měli, EPOS není úplně jedno, jak je postavíte. ES14N hrají i z tohoto pohledu pak uspořádaně a realisticky. Nijak nepřehání šířku scény nebo rozměry nástrojů, ukazují nicméně i hloubku nahrávky, stejně jako naprosto v pohodě vnímáte pozici jednotlivých nástrojů. Hudba je poskládána s jednoduchostí, které byste se u stotisícové konstrukce prostě běžně nenadáli.

„Man of Our Times“ od Genesis („Duke“ | 2007 | nahráno 1980 | Atlantic | 0603497996438) je trochu zvláštní nahrávka – často zní trochu „zapadle“, často agresivně a je těžko odhadnutelné, kdy a kde bude hrát dobře, byť obecně se tak děje na muzikálních sestavách. EPOS ukázaly vynikající kontrolu, veškerá konfliktnost z nahrávky zmizela, zůstal ale hudební obsah se vším všudy. Oproti velké části reprosoustav tady ES14N rozklíčují jednotlivé nástrojové linky, dají zřetelnost zpěvu Phila Collinse a dokonce umí už i dobře rozčlenit energický zvuk činelů, který leckdy a leckde vytváří spíš jednolitý kovový ševel. EPOS hrají s dospělou muzikálností a umí vytěžit zábavu i z nejednoduchého záznamu.

Velké regálovky EPOS ES14N nás popravdě řečeno nejen překvapily, spíše až zaskočily. Jejich konstrukce je po vzoru původní myšlenky dávného zakladatele značky účelná (a i když zpracování je pěkné, tu a tam je prostě vidět, že se nehraje na luxus, ale na funkci), vše je podřízeno kvalitě reprodukce v dané cenové relaci a ničemu dalšímu. To je však v zásadě nejlepší možná zpráva, protože právě co do kvality zvuku mají ES14N sotva nějakou konkurenci ve své cenové relaci – naopak patří mezi to nejlepší, co si můžete koupit ve třídě do 150 a možná i do 200 tisíc korun a to už je co říct. V kontextu dospělosti projevu, rozlišení, transparentnosti, přirozené, uměle nezdůrazňované dynamičnosti pro menší a střední místnosti a celkové věrnosti reprodukce jsou EPOS ES14N úctyhodný dílem, patřícím do opravdu high-endového světa za cenu, která zdaleka není High-Endově nedosažitelná.

KLADY
+ jedno z top zvukových řešení kategorie 100 - 200 000,-…
+ …jinými slovy férová cena
+ příjemně mravný, neokázalý a dospělý zvuk
+ uspořádanost, blízká výrazně dražším modelům FinkTeam
+ bas, který již má váhu
+ transparentnost, přejímající charakteristiku každého komponentu sestavy

ZÁPORY
- možná by třeba mřížka mohla být na magenty či obecně by design mohl být víc „přátelský k obýváku“, ale odpovídá to filozofii EPOS „zvuk na prvním místě“

Autor: Daniel Březina, hifi-voice.com