Jak optimalizovat zvukový dojem v místě poslechu?

(listopad 2005)

Stále častěji se kupující setkávají u AV receiverů, ale také u lepších autorádií, s mikrofonem přiloženým v příslušenství spolu s možností přístroje optimalizovat zvukový dojem v místě poslechu. Příjemné nepochybně je, že se tato schopnost poměrně rychle posouvá do nižších cenových kategorií: zatímco zhruba před 3-4 lety se sporadicky objevovala u AV receiverů s cenou nad 90 tisíc, dnes ji nabízí často modely za 13 až 14 tisíc korun. 

 
Původně měla kalibrační funkce pomoci nezkušenému uživateli, aby nemusel sám provádět manuálně setup reproboxů: systém ověří správnost zapojení boxů (aby nebyl například zapojen levý zadní reproduktor do svorek pro levý přední), jejich celkový počet plus změří vzdálenost jednotlivých reproboxů od mikrofonu, na základě zjištěné správné vzdálenosti stanoví zpoždění zvuku u blíže umístěných boxů a vyrovná jejich hlasitost. Navíc ověří schopnost jednotlivých boxů reprodukovat nízké kmitočty, rozhodne, zda bude reproduktor považovat za malý (tzv. satelit) nebo velký a podle toho jim propustí více či méně basů – to upravuje bass-management. Tohle všechno i laik zajistí sám, ale s automatikou je to jednak rychlejší a za druhé se vyloučí chyba, kterou může – zvláště zapojuje-li AV systém poprvé v životě – udělat každý. Dosavadní zkušenosti prokazují, že různé systémy od rozličných výrobců tyto základní úkoly plní dobře, jen je třeba si dát pozor na správnost vzdálenosti u subwooferu: výbornou pomůckou je, že téměř všechny systémy zobrazí změřené vzdálenosti (ale i další skutečnosti) v přehledné tabulce na obrazovce televize. Proto je snadné ověřit, zda naměřené hodnoty odpovídají skutečnosti. Sám jsem se v praxi setkal několikrát, a to i u hodně drahých AV procesorů, s tím, že se systém nechal zmást akustikou místnosti a ukazoval například místo tří nebo čtyř metrů devět metrů. Speciálně u nízkých kmitočtů je pravděpodobnost zkreslení výsledků měření hodně vysoká.
 
Další stupeň představuje korekce či ekvalizace kmitočtového průběhu jednotlivých kanálů. Proč by se vůbec měla dělat? Proto, aby alespoň částečně upravila akustické problémy, zákonitě přicházející s reprodukcí signálu ze šesti reprobeden. Vliv místnosti, kde sledujeme filmy a posloucháme hudbu, je enormní a bohužel negativní. Akustické úpravy jsou hodně nákladné a málokdo je může v běžném bytě udělat, proto přišli výrobci na jiné řešení: ty rušivé, zdůrazněné frekvence utlumíme dříve, dokud jde o elektrický a ne akustický signál, tedy než je reprobox vyzáří. Pak je už pozdě. Ekvalizace jednotlivých kanálů je velice schopný nástroj, ale pozor! Právě zde už téměř nikdy nemáte pomocníka, který by znázornil naměřené charakteristiky. Většinou systémy zobrazí jen kmitočty, kde ke korekcím došlo a o kolik dB se uvedený kmitočet zesílil či potlačil. Protože lidské ucho nedokáže přesně analyzovat, o kolik a kde se kmitočtový průběh odchyluje od ideálního (není ani jednotný názor na to, co je ideální - nezaměňujte s lineárním), nezbývá než se na automatiku spolehnout. Jakékoliv dodatečné korekce – pokud nemáte jiný měřící systém zobrazující frekvenční průběh – je tápání ve tmě, místo optimalizace jde o nastavení podle toho, co se komu líbí. Jenže to je věc osobního vkusu, s věrnou reprodukcí to vůbec nesouvisí!
 
Ekvalizace a optimalizace frekvenčního průběhu v místě poslechu (opět pozor - jinde nefunguje, provádí se pouze pro to místo, kde byl měřící mikrofon) je výborná myšlenka, ale aby skutečně pomohla, musíte o tom něco znát a především mít praxi. Reklamní výroky firem slibující, že stisknutím jediného knoflíku získáte po pár minutách, kromě setupu reproboxů, lepší poslech, někdy dokonce vyrovnávající nepříznivé umístění beden a eliminující rušivé rezonance místnosti, je třeba brát skutečně jen jako reklamu. Problémů s akustikou je mnoho a výrazné zlepšení poslechu přinesou jen vysoce speciální zařízení, typu Accuphase DG 28 či TacT RCS 2.2 - ovšem s cenou mnohonásobně převyšující AV receivery.
 
Co z toho vyplývá?
Především základní informace: přístroje se systémem optimalizace nejsou jaksi z principu vždy lepší volbou, záleží totiž na tom co vlastně umí. Zákazník by měl předem rozhodnout:
  • zda potřebuje pomoc s automatickou kalibrací či to zvládne sám
  • zda má zájem a bude investovat především čas pro hledání způsobů optimalizace surroundového poslechu – pokud ne, nemusí dále číst
Téměř každá z velkých firem má vlastní systém (s dlouhým názvem), často u levnějších modelů nabídne jednodušší, ekonomickou variantu, proto je nutné rozlišit, do které výkonnostní kategorie právě nabízený model patří. Všechny zvládnou základní setup boxů, dále se odlišují zhruba takto:
 
A) systém nabízí vyrovnání kmitočtové charakteristiky hlavních boxů a přiblížení kmitočtového průběhu centru k hlavní přední dvojici reproboxů – většinou se s ním setkáte u levnějších přístrojů - dobrá myšlenka, často pomůže zmenšit rozdíly zvuku centru k hlavním bednám, neboť centr bývá nejen menší, ale už svým umístěním má podstatně jiné (většinou ztížené) akustické podmínky reprodukce basů. Téměř vždy chybí možnost ručního doladění
 
B) systém nabídne vyrovnání kmit. charakteristiky všech boxů, někdy přidá úpravu centru podle hlavních boxů – pokrok, zajímá se i o zadní boxy, opět většinou chybí ruční doladění
 
C) jako b, ale navíc s možností dodatečných úprav pomocí zabudovaného ekvalizéru – tuto dost vzácnou možnost považuji za nejlepší, pokud ovšem nabízí parametrický EQ (vysvětlím později) – často ho najdete u lepších autorádií (zhruba nad 20 tisíc)
 
Jednotlivé systémy se liší více, než bychom čekali: jednak druhem testovacího signálu (například YPAO od Yamahy měří úzkopásmovými výsečemi šumového signálu, Denonův Room EQ naproti tomu sinusovým signálem, postupně proladěným od 20 Hz do 20 kHz – už jen to dokáže způsobit rozdíly (záleží na reproboxech) až 1,5 dB v citlivém středním pásmu), dále rozdílnou dobou „odebírání vzorků“ (důležitá okolnost, neboť čím méně milisekund mikrofon vzorky měří, tím méně vnímá dozvuk především nízkých tónů), ale především názorem, jaký má být optimální poslech, to znamená nejen kmitočtový průběh, ale i zobrazení prostoru. Pokud budete porovnávat jednotlivé systémy mezi sebou – tedy ve stejné místnosti a s identickými reproboxy, uslyšíte nemalé rozdíly. Změřit a vyhodnotit vliv akustiky místnosti je skutečně nelehký úkol, neboť zvuk z každé bedny se vícenásobně odráží od bočních stěn, podlahy, stropu: výsledkem je to, že jsou některé frekvence zesíleny, jiné zeslabeny, navíc zvuk reaguje na signál z ostatních beden – neustále se určité frekvence zdůrazňují a potlačují. A aby to nebylo jednoduché: v každém místě poslechu je výsledný dojem, celkový součet všech nerovností odlišný. Místnost sama, svými konkrétními rozměry a zařízením jisté frekvence zdůrazní a jiné potlačí a hodně záleží na tom, kde reproboxy stojí. Na konci je silně zvlněný frekvenční průběh, často dosahuje rozdíl mezi maximem a minimem 40 i více dB. Jenže !! Pro vnímání je důležité, nejen jaké jsou absolutní hodnoty, ale spíše jak rozsáhlé, jak širokou část frekvenčního pásma ovlivňují. Lidské ucho moc nezaznamená, pokud bude například v plynulé křivce útlumu basů od 100 do 30 Hz úzká (ovlivní jen pásmo 10 Hz) špička s navýšením +15 dB na 42 Hz a hned vedle opět úzký pokles -9 dB na 60 Hz. Zcela jinak budeme vnímat navýšení jen o 5 až 7 dB, ale v pásmu od 63 do 110 Hz ! To uslyší každý – a jde o to, jak tyto rozdíly vyhodnotí konkrétní systém.
 
Jestliže vám nebude stačit úprava, kterou systém sám provede, budete potřebovat právě parametrický EQ. S dostatkem času, trpělivosti a testovacím CD (existuje jich více, časopis Stereo & Video také jedno vydal) budete pozorně poslouchat jednu bednu při různých frekvencích. Určitě objevíte několik kmitočtů, kde bude zvuk nápadně hlasitější nebo hodně utlumený, hlavně v pásmu 30 až 150 Hz. Uděláte si poznámky, pak posuzujete druhou, třetí atd. Nyní vysvětlím výhodu parametrického eq: běžný, grafický eq má od výrobce pevně dané kmitočty, které lze zesílit/zeslabit. Běžně mívají grafické EQ 7 až 9 takových kmitočtů či pásem, ovšem pro naše důležité nízké kmitočty zbývají jen 2-3 pásma, například 40 – 80 - 125 Hz. To je pro úpravy málo, navíc je pevně daná šířka pásma. Byla by velká náhoda, aby problémové kmitočty zrovna odpovídaly těm od výrobce. Zatímco u uvedeného případu zdůraznění pásma 63 až 110 Hz by mohlo (pokud by to nekorigoval systém sám, což je ale nepravděpodobné) pomoci utlumení pásma 80 Hz o potřebných 5-7 dB, na první příklad u 42 a 60 Hz ekvalizér nestačí, zbytečně ovlivní příliš mnoho vedlejších kmitočtů, výsledek bude spíše horší, než před úpravou. Parametrický EQ nemá žádná pevně nastavená pásma, kmitočet, který potřebujeme změnit jde jednoduše naladit (například po krocích 5 či 10 Hz) a také určit, jak široké okolí chceme ovlivnit. Můžeme tedy cíleně ty problémové oblasti upravit a to bez velkého vedlejšího vlivu na okolní kmitočty. Jen tak lze problémové oblasti změnit - bez větších škod na okolí. Jednotlivé systémy se ještě liší počtem těchto „programovatelných“ pásem: obvykle vychází na basy 2 až 3, dražší varianty nabídnou i 7-8. Pro kompenzaci největších problémů u nízkých tónů obvykle 2-3 postačí. Dobře si ověřte, nejen kolik pásem celkem nabízený systém s parametrickým EQ nabízí - podstatnější je, kolik jich zbývá na basy. Ne vždy je totiž možné naladit pásmo jakkoliv (pak by stačily i celkem 3-4), někdy je „povolen“ pohyb jen po části celého pásma, například 2 až 16 kHz, ale to nepotřebujeme, korekce nad 300, eventuelně 1000 Hz se většinou vůbec nedělají. Přesnější a rychlejší než vyhodnocení sluchem je speciální měřící zařízení, musíte si někoho sehnat, kdo ho má. Znovu opakuji, pokud vybraný výrobek nemá možnost dodatečných úprav parametrickým EQ, tak je lepší se o žádné úpravy nepokoušet, výsledný dojem by možná byl líbivější, příjemnější, ale jistě ne blíže tomu, co zamýšlel zvukový režisér nahrávky. Veškeré úpravy by měly sloužit především k eliminaci ne ideálních poměrů akustiky místnosti a též kompenzovat nevhodné umístění některých z šesti reproboxů.
 
Pokrok postupuje stále rychle vpřed, situace se zlepšuje. Poslední zprávy hlásí, že nový AV receiver Pioneer VSX-AX2 AV má podobnou vymoženost, jako referenční model VSA-AX 10i – totiž umí zobrazit naměřené diagramy! To je vyloženě královský komfort: připojíte PC přes rozhraní RS 232 a pomocí programu, který dostanete k výrobku zdarma, uvidíte frekvenční charakteristiky. Potom bude ekvalizace nejen přesně cílená, ale hotová mnohem, mnohem dříve. Zatímco za špičkový model zaplatíte zhruba 169 000 Kč, za čerstvou novinku požaduje Pioneer necelých 37 000 Kč – tedy méně než čtvrtinu. Doufejme, že konkurence nedopustí monopolní výhodu a snad se brzy dočkáme více podobně chytrých pomocníků. Neboť správně provedená optimalizace posune poslech o třídu i dvě výše, v přímém srovnání před a po působí až kouzelně a stojí za investovaný čas! 
Doprava ZDARMA

Doprava zdarma

Váš košík

Košík je prázdný

Bonusy ZDARMA / SE SLEVOU
Napište nám

... nebo na email: hifimarket (zavináč) hifimarket.cz

Novinky v Hi-Fi marketu

  •  Sledujte Novinky, Zprávy & Tipy na našem Facebooku!

Sledujte naše Novinky na Facebooku

Přihlášení zákazníka

Newsletter - odběr novinek

Doprava na Slovensko